Přidat názor k článku Děti se ptají na smrt

Pamatuji si, jak jsem se někdy kolem 5 roku věku ptala babičky, co se stane, když člověk zemře. Řekla mi: "Člověk zemře, jeho tělo pohřbí do země, ale z těla vyletí dušička a ta letí do nebe. Každý jednou umře, až přijde jeho čas". "I já i ty, babi", ptala jsem se. A Babička řekla: "Ano, ale naše dušičky se v nebi potkají a ta tvoje řekne ahoj babi, a pak tam budou spolu".
K tomu, že už pak nikdy nikdy nikdy člověk nebude na světě jsme se nějak nedostali, to mě došlo později a můžu říct, že se této myšlence dodneška vyhýbám, protože ta jistota "nikdy" mě děsí. Ale možná, že žádné nikdy není, třeba existuje život posmrtný .....
Ale to je téma na dlooouhatáánskou debatu.
Moje dcera zaregistrovala smrt poprvé ve 3 letech, kdy nám zemřel pejsek. Od té doby se někdy ptá, chápe, že už zemřelého nemůže víc vidět živého, někdy se jí stýská, říkám jí, že stesk je přirozený. Znamená to, že jsme toho, kdo zemřel, měli opravdu rádi a že nám chybí. Ale pokud na něj budeme vzpomínat, bude pořát v duchu s námi.
Lucie