Přidat názor k článku Děti se ptají na smrt

Bobe, reagoval jsi na můj příspěvek tak tady je má odpověď. To, že naše dcery chodily do křesťanské školky nebylo ovlivněno tím, jestli jsme věřící či nikoli,ale tím, že tato školka poskytovala individuální logopedickou péči,kterou obě bohužel potřebovaly. Já osobně nemám ve víře příliš jasno a absolutně si netroufám tvrdit, že Bůh je, ale ani že není. Zkrátka to neřeším a myslím si, že víra je věcí každého jednotlivce a to v jakémkoli věku. Můj muž je zatvrzelý ateista a náboženství bere jako manipulaci s lidmi. Budiž, je to jen a jen jeho věc. Samozřejmě, když jsme dceru dávali do křesť. školky tak jsme počítali s tím, že se tam bude o Bohu mluvit a když začala klást otázky týkající se víry, odpovídala jsem jí tak jak jsem uvedla výše. Je to jen a jen její věc, čemu bude věřit a my s tatínkem budeme její rozhodnutí akceptovat. Starší chtěla ve školce navštěvovat nepovinné náboženství-vyhověla jsem jí(i přes počáteční odpor manžela).Zúčastnila se i nějaké mše a sama mi poté řekla, že to zkrátka není nic pro ni. Tudíž, pokud někdo dá dítě do takto orientovaného zařízení musí samozřejmě počítat s tím, že dítě tím bude ovlivněno. Mě samotné u ml.dcery neděsí úvahy o Bohu(nevadilo by mi, kdyby byla věřící),ale spíše úvahy o smrti a nechuti stárnout a růst.Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala a zdravím všechu diskutující.