Přidat názor k článku Dvakrát do stejné řeky jsem vstoupila i nevstoupila…

K přítomnosti dětí u porodu - na první pohled to vypadá úchylně, ale na druhý je jasné, že se třeba může dítě víc vyděsit a poškodit tím, když mu nikdo nic neřekne, a přesto slyší mámu křičet, někam ho odvezou a ono moc neví proč a co je mamince a prožívá úzkost co vlastně bude...Takže záleží na atmosféře v rodině, jak o věcech mluví, jak se k sobě navzájem chovají, jestli jsou některé věci tabu nebo se probírají způsobemaby to pochopily i malé děti. Například v naší rodině mě děti běžně vidí při převlékání, takže zážitek z nahého lidského těla pro ně není nic zvláštního, berou to jako přirozenou věc, zatímco od známých vím, že jejich děti nahou maminku nikdy neviděly. My bereme děti i na pohřby, které bohužel v poslední době v naší rodině proběhly, a povídáme si s nimi o tom, jak je smutné, když někdo umřel, ale taky vzpomínáme co jsme s těmi lidmi hezkého prožili...no a taky se bavíme o tom, jak je miminku v bříšku, jak roste, co už umí, díváme se do knížek, a děti ví, že to, aby se miminko narodilo dá hodně práce, námahy, že to i trošku bolí, ale že se na miminko maminka i ostatní těší a proto jim to ani nevadí...
Je to prostě o přístupu, o přípravě dítěte, a atmosféře v rodině, a když ta je dobrá, tak by účast dítěte u porodu mohla být pro něj přínosná, a ne traumatická.