Přidat názor k článku Děti se ptají na smrt

Xantipo,

vidis, popsala jsi obrad, ktery se Tobe libil. Myslis, ze vsechny ty veci hudba, fotky, kvetiny, dokonce film by snad sly zaridit do druheho dne? Ja ty lidi neznam, ale myslim, ze do druheho dne bychom (i pres vyspelou techniku v nasi domacnosti) nezvladli. Ty fotky byly delany taky jen pro ten obrad, nebo to byly fotky nasbirane behem zivota?

My jsme s brachou a mamkou vytvorili text na jednu A4 a tu v sini precetla ta ceremoniarka nebo jak se jmenuje. Byl to takovej zivotopis. Myslim, ze v tom textu se nasli treba i kolegove myho taty, o jeho praci tam toho bylo dost..

Tchanovi se to libilo a pak sam sepsal neco (kratsiho) o tchyni. Precetla to fararka. Jinak v tom kostele jsme meli domluveno, ze se na zemrelou v rakvi podivame, ale nejak to organizacne nevyslo, presto je jasne, ze tam zadne sklo neni.

Hudbu jsme samozrejme objednali takovou, kterou tata mel rad, takze treba Novosvetskou a jeste nejake dalsi klavirni skladby (tata hral na klavir).