Přidat názor k článku Těhotenství a cestování

Milé nastávající i stávající maminky,
ráda bych připojila také své zkušenosti s cestováním. Nyní jsem ve 34.týdnu a já i mimísek se cítíme skvěle, jen toho elánu a "ohrabanosti" trochu ubylo. Otěhotnět se nám dlouho nedařilo a nebylo větší štěstí, když to nakonec dopadlo dobře. Rádi s manželem lyžujeme a tak jsme si začali zjišťovat nakolik je možné tuto aktivitu provozovat v těhotenství. Přečetla jsem na toto téma nespočetně článků v odborné literatuře, konzultovala jsem to s kdekým, ale nejvíc mi pomohla rada pana profesora z kliniky, že pokud mi lyžování dělá nesmírné potěšení, ať jedu, ale musím myslet na to, že existují rizika, o kterých bych měla vědět a taky mi je popsal i s radou jak je zmírnit či vyeliminovat. Podotýkám ještě, že důležitou podmínkou bylo to, aby těhotenství od začátku probíhalo bez problémů a já se cítila dobře, což jsem splňovala. Nakonec jsme na konci 3.měsíce vyrazili lyžovat do Itálie. V řízení jsme se střídali s manželem, protože patřím taky k těm, co jsou klidnější za volantem než jako spolujezdci. Musím říct, že celý týden jsem si velice užívala. Na svah jsme vyráželi jako první....málo lidí a svahy krásně upravené (takže žádné drncání na muldách), jezdila jsem "na pohodu" (takže žádné závodění a přepínání sil), počasí jsme měli krásné, tak jsme se hodně kochali. Většinou kolem poledne jsme to zabalili, jednak si miminko žádalo o nějakou pořádnou stravu, jednak jsem začínala být unavená a lidí na svahu přibylo. Odpoledne jsem se šli obvykle někam projít do lesa apod.
S počínajícím létem nás to zase táhlo k moři a protože jsem neměla žádné neduhy, kromě rostoucího bříška, tak jsme se opět rozhodli vyrazit na 3 týdny k moři a na hory. Samozřejmě cestě předcházeli opět konzultace s lékaři a studování článků o cestování v létě během těhotenství. A protože jsem byla ve 26.TT, hodně jsme zvažovali, zda to podniknout. Samozřejmě nemusím snad říkat, co jsme si vyslechli od rodiny a přátel. Cestu k moři do Chorvatska jsem pečlivě připravili i s přenocováním v hotelu ve Slovinsku, aby jsme nejeli na zátah (jak jsme byli zvyklí). Jeli jsme hned pod Istrii na Cres, takže žádná dlouhá cesta do Dalmácie. Protože byl červen, turistů bylo velmi málo, počasí nám dopřálo 14 dnů sluníčka a moře mělo 20-23 st.C (takže žádná ledárna). Po 2 týdnech jsme přejeli opět do Slovinska do Julských Alp. Nedělali jsme žádné horolezecké výstupy, ale spolu s domácím jsme vždy naplánovali nějaký pěkný nenáročný výšlap. I tento týden stál za to, a určitě se tam příští rok i s drobkem vrátíme.

Závěrem chci jen podotknout, že jsem rozhodně nejela nikam bez rozmyslu, ani jsem si nehrála na hrdinku. Takové cesty bych nikdy nepodnikla, kdybych měla jen nepatrné problémy a kdybych si předem nezjistila maximum informací, jak se v těhotenství na cestách chovat. Určitě není dobré nad tím mávnout rukou a říct, že se nic nemůže stát. Může, ale je dobré se na to připravit, ne tím, že by se těhulka měla stresovat, ale zjistit si všechny potřebné informace. Pak si může dovolenou, stejně jako já, krásně užít.

Určitě tyto týdny považuji za jedny z nejzdařilejších dovolených v mém životě.