Přidat názor k článku Děti se ptají na smrt

Milado, nedělej ze mě prosím naivní blbku. Snad jsi nepředpokládala, že mrtvého bych chtěla odnést na zádech a pak posadit do auta. Jestli-že jsi takto uvažovala, promiň, ale jsi morbidní a nechutná. Mluvím o posledním a důstojném rozloučení s mrtvým, stále je podsouvána pieta pohřbu po týdnu a ty si umíš představit jen to, jak hodinu po smrti blízkého se ho snažím posadit do osobáku. Jak se asi mrtvý dopravuje na místo pohřbu po týdnu? V tom tvém osobáku?
A s těmi porody je to podobné. Je to na hraně zákona, protože kdyby to tak nebylo, lékař by se k rodičce dostavil v případě nutnosti. Jenže teď se nedostaví, čeká, až přijede sama.
No a v případě posledního rozloučení to doufám bude podobné. Za čas se jistě podaří v případě zájmu pozůstalých mrtvého ihned převézt domů, teď se to dělá, ale jen když dotyčný zemře doma. Pak je na bližních, kdy nahlásí jeho úmrtí.
Ani se nedivím, že spousta lidí nechce zemřít v nemocnici, ale nemohou si vybrat. Tchán měl přání zemřít doma, bohužel. Chtěl být s nejbližšími i pár hodin po své smrti a přál si, abychom ho také doma naposledy zaopatřili a oblékli. Tohle přáním nám "stát" pro naše dobro a dobro mrtvého neumožnil.
Tomu říkám úcta k mrtvému člověku.