Přidat názor k článku Děti se ptají na smrt

Milado, příbuzní z horní dolní skutečně za 2 hodiny nepřijedou, to je pravda. Ale třeba za 4,6,8 hodin ano a mohou se chtít rozloučit s ním doma. A to už nebude možné. Pro ty vzdálené obřad stačí, pro některé blízké ne. A pochybuji, že kdyby jste chtěli svého mrtvého zaopatřit vč. oblečení, za 2 hodiny to nestihneš. Ne technicky, citově. Ale Ty jsi s postupem spokojená, tak nevidíš problém.

A kde já byla v případě úmrtí tchána? Mamka nám volala, že je tátovi špatně a že volala sanitku. Než jsme se sbalili na cestu, neměli jsme auto, ale zato jsme měli malé dítě, mamka znovu volala, že tam už lékař byl, že je všechno vpořádku a že tátu odvezli na vyšetření. Zeptali jsme se, proč nejela s ním. Nedovolili jí to. Řekli jsme jí, že stejně jsme na odchodu a že tedy u ní necháme naši dceru a odejdeme do nemocnice. Tak jsme udělali. Po příchodu do nemocnice nám bylo sděleno, že tam není a že asi odešel. To se mi nezdálo, volali jsme mamce a doma nebyl. Takže jsme trvali na tom, že chceme mluvit s lékařem, který ho ošetřoval. Zhruba až po dvou hodinách nám bylo suše řečeno, že otec už je "pryč", protože zemřel. Na otázku - kde pryč - prý na pitevně. Proč na pitevně, jestli ho budou pitvat - ne, nebudou, ale taková je praxe, než si vyřídíme formality na pohřební službě, která ho pak odveze do krematoria. Na dotaz - chceme si ho nechat odvézt domů, tak ho zaopatříme, protože si to tak přál a pak ho necháme odvézt rovnou do krematoria - nám bylo sděleno, že to nejde,že praxe je jiná a že se s námi nebudou dál bavit. Chtěli jsme ho tedy vidět. Vyslechli jsme si, že stejně je mrtvý a že se to nedělá, že máme odejít a jednoduše odešli.
Bylo to hnusné. V jakém stavu byl, když jsme ho nemohli vidět? Bavila se s námi nějaká sestra, doktor nám jen oznámil smrt.
Byli jsme dost v šoku, takže jsme se úplně zapomněli zeptat na okolnosti úmrtí. To se řešilo teprve, až když jsme zatelefonovali švargovi a se zpožděním.
Jak housky na krámě. Jejich blízký to nebyl, tak jaképak štráfy, že ano.