Přidat názor k článku 26 rad než začnete se stavbou nebo rekonstrukcí v interiéru

S manželem jsme byli na návštěvě u kamarádky. Pochlubila se nám s krásným novým křeslem z Ikey - opravdu vypadalo úžasně. Chtěla, ať si ho vyzkoušíme. Tak jsem si normálně sedla, ale nezdálo se mi moc bytelné. Jenže ona chtěla, aby si manža taky do toho křesla sedl, asi, aby si užil ten zážitek. On nechtěl, protože se bál, že nevydrží /to křeslo, manža má 120 kg/. Jenže ona na tom sezení trvala a pomalu se urazila. Takže si manža sedl, opatrně a dobrý. Vstát mu nedovolila, že prý musí sedět déle, aby poznal rozdíl. Rozpovídali jsme se a manža se zapomněl, opřel se a už letěl. Byl to malér a trapas. Křeslo ruplo, manža sebou prásknul dozadu, protože to nečekal, ruplo mu v zádech, praštil se do hlavy, vykopnul nohu, trefil se do stolečku, taky Ikea, vylítly hrnky i s kafem až na zeď, závěsy i záclony /ještě že to neodneslo okno/, ale zato rozbil tím stolečkem skleněná dvířka u komody. No hrůza, to si neumíte představit, hotová demoliční četa. Manža si musel vzít v práci 2 dny dovču, aby ty následky odstranil. Na návštěvě už si sedá jen do sedačky, pro jistotu.
Křesla z Ikey nikdy, to by se manža asi odstěhoval, jen doplňky.
Stejně nechápu, jak na tom křesle mohli normálně sedět, asi jen na půl zadku. Není nad to, když se můžu v křesle rozvalit - doma.