ale pouze do té doby, než nějaký odborník mě nazve asociálem jen proto, že mé dítě ještě ve dvou letech věku má plenu. Přečtu si názory a žasnu. Já sama jsem se tím nezabývala, a když, tak opačně. Proč dítě posazovat na nočník v době, kdy na to evidentně není zralé. Moc dobře si pamatuji na ten blažený výraz, kdy udělali ee do pleny. Někdy chtěli přebalit ihned, někdy ne. Pak tady čtu, jak jsou některé maminky nervní z toho, že dvouleté dítě nechce na nočník,vyžaduje plenu a maminka by neraději běžela za lékařem, že její dítě snad ani není normální.
Kam až chceme zajít? Od narození bez plen, chodit od osmi měsíců, raději dříve, mít plnou slovní zásobu pokud možno od dvou let, číst a počítat od tří let, a to všechno v zájmu dítěte. Já nevím. Myslím si, že příroda to vymyslela dobře - dítě má obrovskou kapacitu mozku a nepopsanou, je potřeba tam zapisovat postupně a nesmí se přetížit. Když i počítač je možné přehltit, tak určitě dětský mozek taktéž. Dítě má oproti nám dospělým velkou nevýhodu - myslím si, že neumí říct dost. Budeme do dětí od narození ládovat informace - ale kdo určí, kde je ta rychlost mezní, aby nedošlo ke kolapsu, ne třeba hned, ale časem.
Takže, ládujte do svých dětí co chcete, já je nechávám nabrat dech. Stejně si myslím, že už od první třídy jsou děti přehlcované informacemi a jsou až příliš vyžadovány encyklopedické znalosti. Jenže o tom se už taky psalo dost, stejně jako o bezplínkové metodě. Obojí má stejné množství zastánců jako odpůrců, kteří nebudou ochotni přejít na druhou stranu, protože to odporuje jejich přesvědčení.
Předchozí