Postoj dítěte k sedačkám záleží podle mých zkušeností na postoji rodičů. Pokud je samozřejmé, že se rodiče před rozjetím upoutají a připoutají i své dítě, tak je děti často upozorní, pokud by na to náhodou zapomněli (mami, já ještě nejsem připoutanej ;o)). Ovšem pokud se rodiče sami nepoutají, tak odkud to ty děti mají brát, že. Zkušenost se švagrovo dětmi: nejsou zvyklé se poutat, ale když jsem je vezla, tak jsem jim na férovku řekla, že je nepřipoutané nepovezu. Co měli dělat, chudáci, podřídili se ;o))
Takže argument, že "děti se nerady poutají" prostě neberu. Děti nerady dělají leccos, třeba si čistí zuby, chodí do školy nebo se rozhlížejí při přecházení ulice.
A pokud jde o Bobovy děti, určitě je spousta malých pacientů čekajících na transplantace různých orgánů. Ti budou jistě vděční za to, že takoví "Bobové" existují.
(omlouvám se za hodně černý humor, ale jestli Bob provokuje, tak je vůl, a jestli neprovokuje, tak je ještě větší.:o(((
Předchozí