Přidat názor k článku Jde to i bez plínek?

To, že většina Čechů dělá, co se jim řekne, protože jsou tak vychovaní - s tím teda nesouhlasím. Někteří ano, ale spousta už dávno ne.
Je pravda, že já jsem tedy taky ta nezodpovědná matka. Mimčo jsem si zvážila tak asi před vizitou, abych věděla, kolik váží a denní záznamy jsem dopisovala zpětně. Zvážit mimčo po kojení mnohokrát nebylo možné a hodněkrát jsem taky zapomněla. Navíc mi ani nebylo jasné, k čemu je potřeba vědět, kolik mimo snědlo. Že třeba přibral za jedno kojení 50 nebo 150 g - k čemu to u normálních prospívajících dětí je dobre? Jasně, u dětí, které měly problém, to potřeba bylo. Abych byla zcela přesná - syn po porodu měl problémy a hodně, opravdu hodně ubýval a nemohl jíst. To ho lékaři a sestry chodili vážit 3x denně a to jsem chápala, sama jsem to potřebovala vědět. Ale jakmile se jeho stav zlepšil a začal jít, najednou bylo potřeba vážit třeba 10x denně? A k čemu. Já jsem přece poznala, zda vypil hodně nebo málo a to mi stačilo. Maminka, která ležela se mnou na pokoji, poctivě vážila a pořád byla ve stresu, jestli její malá přibývá dost, protože jí se zdálo, že málo. Její holčička byla droboučká, ale čilá. Řekla jsem jí, že když chce, ať váží třeba i 20x denně, ale hlavně ať nesleduje přírůstky, že se to srovná, hlavně ať se tím nestresuje. Koukala na mě jak na blázna. Při každé vizitě pomalu brečela a nutila doktory, ať jí vysvětlí, proč její malá málo jí /podle ní/. Řekli jí stejně co já - že to je v normě, že malá je v poho a že se to upraví. Ve stresu byla stejně, protože doktoři se jí podle ní málo věnovali.
Proč to píšu - zapisovala jsem vymyšlené údaje, ale zapisovala. A to proto, že hlavou zeď neprorazíš a vážně jsem neměla chuť se tam s někým hádat o smysluplnosti toho zapisování a poslouchat, že když zapisují všichni, tak proč ne já.