Li,
nemyslím si, že bych přestala být po narození dítěte člověkem z vlastními zájmy. Možná právě proto syna na určité akce NEBERU. Protože se chci věnovat těm zájmům a ne dítěti I zájmům zároveň. Neuspokojovalo by to ani mne, ani to dítě.
Ještě bych to možná skousla, kdyby manžel měl stejné zájmy a jezdil se mnou. Nemá. No tak jezdím sama nebo s kamarády a dítě hlídá manžel doma.
Teď jsem zrovna řešila, jestli vzít příští rok kluka do Glastonbury na fesťák nebo ne. On by to určitě přežil - bude mu 3 a 1/2 - ale co by z toho měl? Nic. Takže ho tam brát nebudu. V těch pěti se o tom dá začít uvažovat, do té doby je to myslím pro dítě zbytečný a nezajímavý. On si to ani nebude pamatovat, tak proč se zbytečně stresovat, jestli někomu bude nebo nebude vadit, jestli bude vyrušovat, běhat, křičet? Ten fesťák má smysl pro mne, pro něj ne, v tomhle věku je mu upřímně jedno, kde co dělá, a když ho táta vezme na dva dny na chatu do lesa, bude to pro něj zajímavější. :o)
Předchozí