Přidat názor k článku Jedna dvě, Honza jde

Cizinko, o té bezohlednosti to je spíš obecné konstatování. Nemyslím, že by některá z Vás musela zrovna být bezohledná - vždyť Vás vlastně nikoho neznám. A ano - když se dětská rozpustilost řeší nějakým uklidňováním, domluvou, spropitným, odejitím z akce - je všechno v pořádku. Jen v jedné chvíli (a myslím, že jsi to NEBYLA Ty) to tak trochu vyznívalo jako "pryč s turisty, kteří nejsou ochotni celou svoji zaplacenou prohlídku zámku obětovat zabavování cizího batolete":-) No, to je samozřejmě trochu přitažené za vlasy, ale chci říct, že pokud berou rodiče dítě někam za kulturou, a jsou ochotni akceptovat potřeby druhých a s dítětem třeba odejít, když bude zlobit, je všechno vlastně OK; ale pokud bude rodič koukat na intarzie a gobelíny, dítě mu bude vřískat za patama, a rodič bude očekávat, že všichni budou nadšením bez sebe a kolem dítěte budou lítat, tak to už je ona bezohlednost a sebestřednost.
Jo, ještě jsem chtěla říct, že společenské chování se dá trénovat jaksi "nanečisto": v trolejbusech a vlacích, v čekárnách ordinací, v expozicích, ze kterých lze snadno kdykoliv odejít, v muzejních výstavách, které jsou přímo určené dětem a sice se předpokládá, že bude snaha děti krotit, ale s nějakým tím škobrtnutím se bude počítat... Nemusí se jít s dvouletým capartem rovnou na hodinu trvající prohlídku zámku. --- Ostatně i skrze zkušenosti z takových akcí může rodič odhadnout, jak asi se dítě bude chovat při "větší zátěži" - tedy jestli úplně skvěle, úplně hrozně, anebo je výsledek nejistý a mělo by se to vyzkoušet:-)
M.