Přidat názor k článku Deník koule - začátek

já se cítila asi jako Ty - možná to hodně dělají ty kila navíc. Ale já si nepřipadala jako koule, já říkala, že si připadám jako funící velryba na suchu. Syn se mě jednou zeptal, jestli jsem už nějakou funící velrybu na suchu viděla - vtipálek /ale on to ve svém věku nemyslel jako vtip, ale zrovna měl to přemýšlivé období/. Některé moje kamarádky opravdu ke konci těhu vypadaly jako koule s nohama a rukama, jenže já spíš jako ta velryba - od hlavy až patě. A oblečky jsem nevybírala, ani kočárek - jsem pověrčivá, nemohla bych mít doma do porodu něco takového /kromě pár věciček do porodnice a pleny, jinak nic/. Když jsem se v porodnici naivně prořekla, že kočárek ani nic jiného ještě nemám, někteří se na mě dívali dost divně - asi jsem jim připadala jako nezodpovědná matka. Ale když jsem se přirovnala k velrybě, nikoho to kupodivu nezarazilo - asi proto, že mě viděli na vlastní oči, takže třeba měli stejný názor, jen by to nikdy neřekli.