Přidat názor k článku Deník koule - začátek

Zní to jako pohoršení nad rouháním se proti něčemu svatému...Chápu, že se někoho může dotknout trochu drsnější humor, ale tvůj patetický slovník mě opravdu děsí. Znamená to, že pokud nemám bezproblémové těhotenství a neprožívám jen štěstí a pohodu, měla bych o tom raději mlčet? Anebo se o tom vyjadřovat nějakým "správným" způsobem, bez "znevažování daru mateřství"? Podle mě je dobře, že někdo najde odvahu takovým způsobem o těhotenství napsat, protože ten názor, že těhotenství je období největšího životního štěstí a pokud to tak nemáš, tak radši mlč, je dost rozšířený. A nevím, proč by si ten článek nemohlo v budoucnu přečíst i dítě - já bych rozhodně chtěla, aby moje dítě vědělo, jaké to bylo, když jsem ho čekala. Jak jsem zvracela, bála se, aby vše dobře dopadlo, vyrovnávala se s tělesnými změnami, těžce zvládala skloubení toho všeho s prací a povinnostma... Rozhodně si myslím, že ať kluk nebo holka, oba by tím mohli jedině získat pro své budoucí rodičovství a vážit si ho víc, než když bych jim říkala, jaký to byl stav absolutního štěstí. A jen pro upřesnění, čekala jsem na příležitost mít dítě hodně let a na otěhotnění dost měsíců,letos mi bude 35, takže rozhodně ho beru jako dar, ale odmítám chápat ho jako nějaký posvátný stav, o kterém se nesmí říct nic negativního.
Jana S.