Přidat názor k článku Deník koule - začátek

Essi, já lidi slepicema nenazývám....no fakt ne...jestli si je takto třídíš...to asi bude pro tebe těžký...to nevím...
Zde je něco na dobrou noc, přečti si to v klidu, třeba i vícekrát....je to meditativní...hezké...není to na Tebe, jen tak obecně, ženy až příliš často srovnávají....počítají...řeší...

Abychom mohli přijmout sami sebe, musíme zanechat srovnávání. Dokud se srovnávám s ostatními, jsem v nevýhodě. Vždycky je nějaké nadání, které jiní mají a já ne.

Když srovnávám, nestojím při sobě, žiji jen ve srovnání s druhými. Ale ono záleží na tom stát při sobě, přijímat se, mít se rád.
Když má někdo malý pocit vlastní hodnoty, bude srovnávat, ať chce nebo nechce. Jistá paní dávno ví, že nemá srovnávat. Ale jakmile přijde do společnosti, nastane srovnávání. Pak nemá smysl vidět jen své silné stránky, aby měl člověk vnitřní hodnotu.

Nepomůže ani snižování hodnoty ostatních, že vše, co představují, je jen zdání. Potom jiné odsuzuji, abych zvýšil svou hodnotu. A stále zůstávám vězet ve srovnávání.

Větší pomoc přinese dostat se od hlavy, která srovnává, k srdci, které cítí. Pokoušíme se vnímat svůj dech, cítit své ruce, být při sobě. Pak se cítíme dobře a můžeme něco říci, pokud chceme.

Pak již nejsme pod tlakem, že musíme bezpodmínečně také něčím přispět, abych nebyla druhými odstrčena. Dokud jsem srovnávala, necítila jsem se dobře. Ostatní určovali mé smýšlení. Nyní, když stojím při sobě, když vnímám sebe samu, můžu vnímat také druhé a prožívat s nimi společně.