Ireno, tímhle jsi mě fakt pobavila cha chá. Takže každá si může za průběh svého těhotenství sama. Hm, good. Takže jsem si řekla a moje tělo vyprodukovalo pořádnou těhotenskou cukrovku, šílené otoky, kolísající tlak, zoufalé bolesti v jizvě po předchozím císaři, na bakterie silně pozitivní stěry. Jo a abych nezapomněla, zřejmě proto, že jsem své dítě (po té, co jsme o předchozí rok předtím přišli) dost intenzivně nechtěla, tak jsem měla tak hrozný průběh epidurálu a spinálu při porodu císařem, že jsme celý ten porod prozvracela (klesal mi tlak až skoro k nule) - vlivem toho kolísání tlaku jsem zřejmě vědomě své dítě při porodu přidusila. Jo a tu sepsi co se zahlásila o pár hodin později u mě i synka jsem si asi taky vygenerovala z negativních pocitů. Vlastně jsem byla jen krůček od totálního kolapsu a to asi jen proto, že jsem nebyla dost pozitivně naladěná. Good, very good. PS - jistě, mám zdravotní potíže a už nikdy zdravá nebudu - vyléčitelné to není - ty taky způsobily většinu mých problémů. Ale podle tvých příspěvků si skoro myslím, že nevyléčitelné choroby sem nebo tam, všechno je jen věc psychiky, no né??? A když budu jo chtít, třeba se stane zázrak ??? Zatím by pro mě byl teda zázrak jediné - aby ty potíže aspoň v téhle míře nepodědily mé dvě děti...
Předchozí