Monty,
kdyz uz literarni autority Rodiny opousti Esssi, zkusim na zastani (asi v minulem zivote byla jsem advokat). Pokud jde o ramci umeleckeho remesla, tak "slapani na neuralgicke body pitomcu" smi mit jakoukoliv formu. Vlastne jde jedine o zpusob, jak Essi rozhodne se vytvaret publikum. Stoji-li o vseobecnou lasku , nebude je urazet. Stoji-li o povest skandalniho umelce, ktery si dovoli cehokoliv, tak si zpusti k cemukoliv. V Boheme pravidla etiky neplati, v Boheme vladne volnost ducha. A nezchucene ci nadsene, publikum (zatim tak male, jak maly je okruh ctenaru Rodiny) se diva. Provokace podarila se v kazdem pripade .
Je jeste jedna moznost, jak vysvetlit postoje Esssi v tehle debate. Je mozny ze uz davno, vlastne od zacatku, tato debata neni o umelecke kvalite. Je mozny, ze Esssi prehodnotila svoji sily snaset dusevni exhibicionistismus umelcu. Kritika od zacatku nebyla o vkusu. Od zacatku byla merena osobne, a mela poslani zdelit, ze Esssi, ktera dovoluje si brat na sprym svoje telo v tehotenstvi, nema rada svoje dite. A ve skutku je to tezka urazka - zastankyne myslenky o posvatnosti materstvi, prekonane, o vznesenosti svych citu, by mely poradit se svym svedomim, jestli je eticky nekomu to rict. Je dost mozna, ze Esssi je ve skutku tehotna, a ve skutku ji takova domnenka urazila. Vlastne pro mne pri cteni odpovedi bylo tezko pochopit, jestli Esssi provokuje, nebo jestli uz se zlobi. Ale se zlobi ne jako umelkyne, ale jako matka.
Předchozí