Přidat názor k článku Barvy a má prvorozená

Ahoj Majdo, musím se smát a mimo to ti říct - neboj, bude hůř!! :-)) Moje dcerka je zhruba 2x stará jak ta tvoje a denně (teď ne, je na táboře :-))) svádíme divoké boje o kousky hadérků, které na sebe navleče. Její vkus je nepatrně odkloněný od mého a ačkoliv má dosti narvanou skříň mnoha frčnými (a to myslím doslova) modely, rve na sebe s železnou pravidelností stále dokola ty nejmilejší (z mého pohledu nejmíň hezké), případně za mrazu vyráží v minišatech délky lehce pod pas a neustále podniká výpravy do mého šatníku. Mnoho kousků oděvu už dnes sdílíme společně (musím ale uznat, že to funguje oběma směry - ve stylu já na mámu, máma na mě :-))).
Ale musím si přiznat, že se mi to takhle líbí. Moje zážitky z dětství jsou podobně odpudivé jako ty tvoje. Do osmé třídy (!!) jsem musela trpně nosit oblečení, které mi moje mami vždy večer připravila na hromádku. A byly to samé úchvatné výstřelky typu zelené tesilové kalhoty, hladceobrace svetr s vyšitými kytičkami, puntíkatá sukně s volány, halenka s nabíranými rukávky atd. :-))))) Vzepřela jsem se, to ano, ale z dnešního pohledu asi dost pozdě. A proto si říkám, že je asi lepší, když ty děti si umí utvářet vlastní názor už teď, ne? :-)))