Ahoj Rito,
jé, mě tak spadl kámen ze srdce, že v tom nejsme sami! Jak jsem psala výše, malému bylo letos pět let a prázdniny jsme strávili tak, že jsme byli doma, ale dělali jsme výlety okolo Brna (to znamená, každý den jsme se vlastně vrátili domů). Být někde jinde, asi bychom to taky jenom přetrpěli (jak Ty píšeš), protože i tak se malý ptal: "Mně se to líbí, ale vrátíme se dneska domů?".
Ty jsi ještě odvážnější, že sis troufla na týden někam mimo (do těch Beskyd)! Na to já zatím odvahu nemám. Jak píšeš - letecky to musí být šílené, to si vůbec neumím představit.
Ale jsou fakt jiní lidé, kteří cestují naprosto bez problémů. Můj kolega v práci má dvouletého synka a už v jeho jednom roce spali pod stanem a v pohodě jezdí i na čtrnáctidenní dovolenou (už podruhé letos) na Šumavu. Halt, u každého je to asi jiné.
Moc Tě zdravím, Irena
Předchozí