Přidat názor k článku Deník koule - začátek

Taky bych chtela zazit takove tehotenstvi jako Vy. Moje prvni tehotenstvi bylo jak zly sen. Prvni ctyri mesice jsem stale zvracela, nemela jsem ranni nevolnosti, ale celodenni nevolnosti. Ty vystridaly neuveritelne krece v podbrisku a tvrdnuti bricha, nasledoval pobyt v nemocnici. Tyto bolesti trvaly az do porodu, pridalo se vsak jeste pichani mezi zebry, kvuli kteremu jsem se s revem budila ze spani, nerolozka mi rekla, ze kdyz jsem tehotna, stejne se mnou nemuze nic delat. Nemusim jiste nikomu vysvetlovat, jak to asi v takovym pripade bylo s moji chuti na sex. Manzel si v podstate prosel skoro rocnim celibatem. Tesila jsem se na porod jako na vysvobozeni, ale dva tydny jsem prenasela. Porod podrobne popisovat nebudu, trval 32 hodin, ale nakonec jsem porodila normalne. Jizva po nastrihu se hojila pul roku a dodnes, vic nez dva roky po porodu, me boli. Nyni jsem ve druhem mesici. Nevolnosti jsou priserne, co pozru, tim hned nakrmim zachod, neuveritelne ztracim na vaze. K tomu se staram o dvouleteho caparta, ktery je cely vydeseny z toho, co se s maminkou deje. Jsem teprve na zacatku a smirena s tim, ze si zrjeme tim vsim musim projit znova, ale kdyz je mi nejhur, staci jediny pohled na syna, abych si hned uvedomila, ze to vsechno stoji za to. Jen se mi otvira kudla v kapse, kdyz si prectu neco takoveho, jako ze kdyz Vase tehotenstvi bylo nejkrasnejsim obdobim Vaseho zivota, tak vsechny ostatni zenske zrejme zvelicuji, jestlize to citi jinak. Nic ve zlem a preju vsem tehulkam, at to jejich tehotenstvi je skutecne nejkrasnejsim obdobim jejich zivota.