Přidat názor k článku Deník koule - začátek

To, o čem jsi, Evčo, psala, se přesně stalo u nás v práci. Kolega s manželkou mají dvě těžce nevyléčitelně nemocné dverky, u nichž se vlastně jen čeká, až umřou. Vím, je to hrozné, když se to tak napíše, ale bohužel je to pravda. U nemoci těchto děvčátek je do jejich cca 15 let věku jistá smrt. Nejdříve postupná demece, neskutečná hyperaktivita, časem se přidruží pohybové problémy, až děti postupně jsou upoutány na vozík a poté začínají "odcházet" orgány. Ale to jsem odbočila. Takže kolega s manželkou mají tyto dvě nemocné děti a konečně se jim loni v říjnu povedlo další děťátko - tentokrát se měl narodit zdravý chlapeček - takže nakonec že by happy end. Nicméně jsme v práci měli po Vánocích jakýsi mega-večírek. A zde se kolega zakoukal přesně to té kolegyně s minisukýnkou a výstřihem (kde sice nic nebylo) až k žaludku. Pohledy měly sílu jaderné zbraně a následky poté byly stejného kalibru. Večírkem to totiž neskončilo. Onen románek pokračoval a pokračoval, v práci si o tom štěbetali i vrabci na střeše a manželka cítila, že se něco děje. Dva měsíce před očekávaným porodem se dozvěděla, že její manžel má milenku a co navíc - těhotnou milenku! (v jedné osobě). Kolegyňka, aby si kolegu pojistila, přestala brát antikoncepční pilulky a světe div se, hned se "okotila" - tedy správný výraz otěhotněla. Manželka porodila o měsíc dříve před termínem naštěstí zdravého chlapečka a její manžel lítá mezi ní a mezi svou těhotnou milenkou... Bohužel smutná historka, leč pravdivá.