Ireno, jak jsem uz te psala, svuj nazor, ze clanek te se nelibi muzes opakovat kolik chces. Ale nemusis se zlobit na zeny, ktere si udelali cas te zdelit, ze tehotenstvi nebyva obcas sama slast a ze maji pravo kvuli tomu "fnukat". Jestli to dosud jsi nevedela, tak bud bydlis cely zivot na samote, anebo fakt to bude problem te predstavivosti.
Mela bys si take uvedomit, ze Esssi psala o svym tehotenstvi (a neurazela to tvoje), zatim ty urazis osobne ji.
Je to ve skutku dobra otazka, co delat s clovekem, ktery z duvodu sve omezene predstavosti zacina nekoho poucovat, jak ma prozivat svuj zivot a klast sam sebe za priklad. Co delat s takovym, ktery se nepta, neformuluje svuj nazor jako pochybnost, nesnazi se pozorne cist a pochopit, o co tady jde. Neudela ten minimalni imaginarni cin, ze nekdo jiny muze veci prozivat jinak nez on. Svuj nazor neargumentuje, ale urazi a poucuje jine lidi o tych nejintymnejsich vecech. Kdyz ja jsem narazila na ty pripady omezene mozkove kapacity, take jsem mela na jazyku slovo "slepice". Prekousla jsem to, a to z ohledu na slepici. Totiz na vzdelani slepic stat neinvestuje tolik penez, nikdo je neuci zakladu spolecenske slusnosti. Zoologove by se shodli, ze jedna slepice neumi se predstavit, ze jina slepice muze svoji pelichani na hromade vajicek prozivat jinak. Neni slusne slovo slepice pouzivat hanlive.
Kdyz jsem jednou pri kritice porodnickych pomeru potkala pani, ktera mne se snazila poucit, ze slusne chovani je ve skutku poslusnost, a mam ve vsem duverovat profesionalum, tak po par pokusu s ni diskutovat, couvla jsem. A mela jsem blby pocit, ze jsem couvla jak vuci te slepici, a ze tak vuci cloveku bych chovat nemela. Jindy jsem naznacila druhe pani uz tvrdsim zpusobem, ze problem muze byt v tom, ze neumi se predstavit, ze nekomu vadi to, co jinemu nevadi. Stezovala se velice urazene a ja zase jsem mela vycitky svedomi, ze jsem nekomu byla mozna neprimezene hruba. Tak co, mas nejake rady, jak na omezence?
Předchozí