Libiku, to asociacni spojeni mezi zdravotnickou kulturou a chuti nejakeho jedince na netu poucovat, jak KAZDA matka by mela prozivat sve tehotenstvi a jakymi slovy ma se o nim vyjadrovat, neni az tak zrejme. Ale za tym vsim stoji stejne tema: neucta k matce jako citove autonomnimu a rozumnimu tvorovi. Totiz diskuse tady na hore nebyla tak moc vtipna ani o vtipech. Bylo to take o pravu prozivat a psat o svym tehotenstvi jak kdo chce a jak to komu vyhovuje a jak ho kdo skutecne prozil. Oponentky kritizovali Esssi ne jako autorku nevtipneho clanku (treba ze uziva otrepane schemata, ktere uz vubec uz nejsou smesne). Bylo tam spise velka cast poznamek o tom, ze tehotna by nemela "fnukat", ze musi myslet pozitivne jestli uz si to dite pocala, a bylo tam dostatek neprijemnych osobnich urazek. Naslo se hodne zen, ktere stejne vazne na takove poznamky odpovidaly. A je dost pravdepodobny, ze i zloba Esssi pramenila ne z toho, ze nekdo nepochopil vtip, ale proto, ze ji nekdo si dovolil kritizovat jako ufnukanou primadonu, a poucovat, jak o svym tehotenstvi musi mluvit. A pokud zlobila se z toho duvodu, tak ja ji docela chapu.
Předchozí