Ale dodám ještě postřeh. Samozřejmě s ustrašeností je na tom dost špatně, naprosto beze sporu. Ale to ostatní - když tak čtu diskuze, jak děti zapomínají (Povídání o škole), když tak slýchávám od manžela, co děti jeho kolegů atd. atd., tak mám pocit, že je náš syn ještě dobrý v tom, že je hodný aspoň ve škole. Narozdíl od toho, co jsem si myslela (že v jeho škole se poznámky nepíší), některé děti za zlobení poznámky dostávají, a syn celý loňský půlrok, co tam chodil, žádnou poznámku nevyfásl. (Navíc občas vypráví, jak děti zlobily, a vypráví to tak, že mi je celkem jasné, že on se toho neúčastní.) A porovnání se mnou? Holky zpravidla bývají poslušnější a hodnější:-) Teď jsem četla knížku Páni kluci (myslím Jan-Uwe Rogge), teda nedočetla, ale i to, co jsem stihla, bylo zajímavé. Třeba o tom, že pro dívky je typické, že spory řeší jemnějšími prostředky (zpravidla) a snaží se o dosažení harmonie, když si povídají, doplňují si třeba znalosti - zatímco pro kluky je typické, že spory řeší mnohem tvrdšími způsoby, a harmonii nepotřebují, naopak si libují v půtkách a soubojích (i slovních, a to včetně použití "na rodiče"), a spíše soutěží (kdo víc, kdo líp...). Skutečně je to poučné a chci si to ještě jednou půjčit.
M.
Předchozí