Přidat názor k článku Mami, jsi ráda, že jsi holka?

No nevím, jestli se nepleteš (s tím jaký si to uděláš...)... :-(
Tady to dlouho fungovalo dobře, manžel přišel z práce a přidal se k přípravě večeře a péči o děti. Pak ale přišel o místo a stala se z něj bludná ovce. Ráno dlouho spal, zbytek dne probloumal, pak vysedával před televizí. Nové zaměstnání si hledal, ale samozřejmě ne každý den. Tak jednou za týden vyzvedl děti ze školky, ale přivedl je rovnou domů, nešel s nima na procházku, ven, a opět zasedl před televizi nebo četl noviny. Pak sehnal dočasnou na zkrácený úvazek, vracel se kolem 15h a zase nic. Teď už rok má práci s normální pracovní dobou, ale jeho ochota spolupráce se nevrátila. Přijde z práce kolem 18h a přeje si "mít chvíli klid". V tu dobu dávám dětem večeři, koupu je a dávám spát, po večerníčku je ukládám. To jsou zprávy, pak nějaký film, pak se jde spát. Zkoušela jsem s ním promluvit, ale buď mi odpovídá vztekle nebo vůbec. Občas taky má lítostivou, říká, jak je k ničemu. Už byl i u psychologa, ale zatím žádný výsledek. Nechápu to, vážně to nechápu ! Byl to zlatej chlap, ale teď to stojí za houby. Mám ještě rok na MD.