Přidat názor k článku Jak se rodí ve Švýcarsku

Maruško, zkus argumentovat tím, že si potřebuješ s miminkem vytvořit vlastní rytmus, režim, že si na sebe potřebujete zvyknout a že číháš na každou chvilinku, kdy malá usne, aby sis i Ty odpočinula. A co se týče rad, tak řekni mamince, že musíš zároveň respektovat představu o péči a výchově svého manžela, že dnes na základě nových výzkumů se děti vychovávají jinak, že dítě musíš "připravit" pro život ve společnosti r. 2020 atd....

Zároveň buď ráda, že se maminka zajímá. Moje matka mi zájem najevo nedá, přestože ho má. Nic o mne neví, nezeptá se, nezná případné komplikace, nepřijde na návštěvu a mě je to dost líto. Nemám ani nejmenší chuť jí dávat zprávu, až se malá narodí. Je to možná tvrdá lekce a bude neúčinná, ale já už "to" potřebuji nějak vyventilovat. Včera se "stavila" asi na 60 vteřin se složenkou za vodu a s penězi "na postýlku", aby též přispěla. Ale vůbec se nezeptala jak se máme, neposadí se u nás, vždy jen: "že zase spěchá...". Takhle je to pořád. A to bydlí o patro níž. Prý se nechce vnucovat. A tolikrát jsem jí řekla, že se nevnucuje, že má přijít, že mě to mrzí, když přijde jen když něco potřebuje. Tak to se buď urazí nebo rozbrečí, podle nálady. Chvilku se snaží a za měsíc je vše ve starých kolejích.

Trochu jsem odbočila. Ale buď ráda, že máš maminku. Tu opravdovou, pečovatelskou bytost. Přehnanou péči můžeš eliminovat.

Ať se vám daří