Přidat názor k článku Úvahy jednoho městského člověka

Víš, já jsem velmi tvrdá přísná matka (na dnešní styl výchovy), ale budit ráno děti mě normálně rve srdce. Teď jsem v situaci, kdy ráno vypravuju Káťu do školy, která je naproti. Což to je super, ale taky musím vyhrábnout Tínu do školky, která je už kus cesty takže musíme autem a k tomu musím oblíknout Martínka a vzít ho sebou samozřejmě. Tína musí bejt ve školce do půl devátý a je to pro nás dost honička. Sebekriticky přiznávám, že ráno je pro mě nejvíc stresující část dne a prostě to nezvlácám :-)))) Kdeže jsou ty časy, kdy jsem se jako svobodná bezdětná všude vytahovala, že ráno odcházím za 20 min od zvonění budíku skvěle oblečená, učesaná, lehce nalíčená z uklizeného bytu :-)))))))))