Přidat názor k článku Mami, jsi ráda, že jsi holka?

Ivule, tak to ti asi neporadím, já mám dva kluky a oba byli od malička nehorázně žraví...V židličce seděli rádi a štěstím bez sebe, protože věděli, že zase dostanou něco k jídlu...Jedli vždycky téměř všechno a kusy jídla přímo milovali, čím větší, tím lepší, čím víc, tím líp...Abych řekla pravdu, někdy mě to až děsí...Zase jsem nikdy nemusela řešit problémy typu" za maminku, za tatínka, vymýšlet si při jídle, jak jede mašinka a otevři pusinku..." Oni do sebe všechno v mžiku naházeli a s řevem snášeli, že jsem je z židličky sundala...
Takže Denis teď třeba v židličce sedí a dokud má přísun jídla, tak je spokojenej, pokud jídlo dojde, začne řev a to i v momentě, kdy by každej soudil, že už to dítě přece musí prasknout...