Přidat názor k článku Úvahy jednoho městského člověka

Tak už definitivně poslední příspěvek na téma pleny. My jsme je kupovali od února 1998, takže ty 2,5 roku odstupu nejsou tak málo. Tenkrát levné pleny ještě neměli suché zipy, takže to s huggies nebylo srovnatelné ani náhodou, když pominu kapacitu. a cenové akce sice sem tam byly, ale rozhodně to nepatřilo k místnímu koloritu tak, jako dnes. A u plen dražších už vůbec ne.
U pleny za 3,5 bych se s malým mimi asi do 500 nevešla, ale to už je i můj osobní problém, počítám jich tak 7 na den. Bylo by to tak 750, a to už od 1000 není takový rozdíl. Tu 1000 i dnes vidím jako reálné číslo. Takže jsem prostě popsala své zkušenosti, omlouvám se, že jiné nemám. :-)
Mimochodem, kdybych měla popisovat své současné zkušenosti - malá je postižená, nočník ještě úplně nezvládá, takže papírovky máme stále, jen už pár let na pojišťovnu. Ten způsob tvorby ceny mi uniká, protože mi nepřijdou lepší, než Huggies nebo pampers a donedávna jich bylo 30 za 560,-, teď trochu zlevnili, takže jich je za 600,- 50 kusů. Nevím proč zrovna pro postižené jsou všechny pomůcky tak drahé. Jestli proto, že je musí mít a pojišťovna to zaplatí... A protože vím, že se tyto diskuze průběžně pročítají, rovnou odpovím na otázku, proč nedáváme popoliny, když se mi tak líbí. Jednak už je velká (váží 20kg) a hlavně - má dětskou mozkovou obrnu, tudíž problémy s pohybem a kdybych jí vrzla popo, asi by se s tím balíkem mezi nožkama hýbala s podstatně většími problémy, než s jednorázovkou či bez ní. Ačkoliv bych to ráda dělala jinak, musím se smířit s tím, že holt 2 pleny denně také vyprodukujeme. Jednu přes den, kdy k tomu ještě chodí na nočník a pokud jsme doma, tak je nemá a jednu na noc.
Tím i já považuji téma pleny za vyčerpané, i když chápu, že co mamča, to jiné zkušenosti. Hezký den všem. :-)