Přidat názor k článku Trochu jsem se spletla aneb Mé první hlídání

Taky jsem si toho všimla na srazu bývalé školy. Holky tam byly nadšené z tanečních apod./měly děti brzy po maturitě/ a nebo se radovaly z pokakaných plen a roztomilého žvatlání /měly děti později/.
Já jsem se nějak nemohla zařadit, neboť mám oboje. Nějak nejsem na větvi z tanečních dcery a jejích diskoték /připadá mi to jako normální běh věcí a jsem ráda, že je to normální/ a stejně normální mi připadá synova první třída a ještě mladšího jeho roztomilé žvatlání. Ale básnit o tom neumím.
Pak se to ale spravilo, když po dobrém jídle a pití padly bariéry. A pak už jsme zase byly holky v maturitní třídě se vším všudy. Pak se už nedalo podle hovoru rozlišit, kdo má kolik a jak staré děti.
Ona je asi ženská trochu svázaná těmi problémy s dětmi. Každá věková skupina dětí má svoje. Musí prostě zapomenout. A na to musí být vhodný čas a společnost.