Přidat názor k článku Trochu jsem se spletla aneb Mé první hlídání

Ivule, u zubaře jsem byla v pondělí s manžou a mimčem dohromady (my dva na prohlídce, mimi jako doprovod), paní zubařka je nakonec nechtěla pustit ven, že si pohled na mimi ještě užije :-) , že ona už má jen velká vnoučata :-D . U kadeřníka jsem byla po porodu třikrát i s miminkem; jednou ho pohlídala paní kadeřnice, dvakrát kamarádka, která šla se mnou. Já právě naopak nenechávám mimko samotné PROTO, že to není pohodové ďěťátko a vyžaduje neustále nějaké nové podněty a změny, občas z ní šílím i já a což teprv nějaká slečna/paní na hlídání, kdyby zjistila, že ten mrskající se tvor se nechce nechat ani přebalit, protože má jiné zájmy! :-)

Já jsem to ale VUBEC nemyslela jako kritiku maminek, co nechávají hlídat, prosímvás, neberte to tak!
Jenže já nechat miminko s někým jiným, budu myslet na to, jak chudák hlídající asi trpí :-) , takže bych byla stejně nesvá.

Zuzi, já vím, to byl takový polovtip. ;-) MMCH, nezaregistrovala jsi se i na miminu?
Ale když už jsme zpátky u té výchovy, našla jsem oblast, kde se plácnutí dítěte nahradit nedá a totiž kousání při kojení. To ji ťafám rychleji, než si to vůbec uvědomím... (Než se na mě zase naštveš, doplním, že plácnutí ji takhle rozplakalo jen jednou - ze všech čtyř případů - a to proto, že usínala a klepnutí ji probralo. Většinou povolí a zkoumavě na mě kouká, než se zase něžně přicucne. :-) ) To jen tak na okraj...

Tak pěkný večer, maminy!