Přidat názor k článku Trochu jsem se spletla aneb Mé první hlídání

Monty, to je sice z Tvého pohledu blbý, že se s nima nemáš o čem bavit, ale není už tak jisté, že je to blbý obecně. Ono to záleží na povaze člověka a na úhlu pohledu. Někoho prostě ty mejdany a dízy a hry na počítači nebavily nikdy - ale ještě to neznamená, že nutně musí být "starej". Jen preferuje jinej druh zábavy například. Například já bych radši šla do divadla a zchodila nějaký výstavy, a objezdila všechny památky v republice atd. Mejdany, pití, drby a podobné věci mě nebraly a brát asi už nikdy nebudou. Taky momentálně neumím myslet na něco "jinýho" než na dítě - ale že bych byla stará anebo ze mě "stáří kapalo", to si teda nemyslím. Protože se se synem vracím do svejch dětskejch let a prožívám to s ním všechno znova - kupuju "si/sy-novi" stavebnice a knížky:o), čančám pokojíček, představuju si, co by mohl prožívat nad určitými příběhy (z knížek především)... Ruku v ruce s tím jde mé "omlazování" - před pár lety Cheva, loni stavebnice hradů a Carcassone, na jaře Vinnetou, teď zase Rychlý šípy... Při cestě do Prahy jsem si například zašla na výstavu propiet Rychlých šípů a byla jsem z té dokonalé mystifikace úplně unešená... To ke "stáří" myslím moc nepasuje:-)
M.