Přidat názor k článku Trochu jsem se spletla aneb Mé první hlídání

Některým z vás skutečně závidím, že jste se obešly bez rychlých reakcí na kousanec; já bohužel nejsem ani buddhistický mnich ani indická vdova, abych bolest snášela trpělivě a bez hnutí, tudíž u mne reflexy fungují spolehlivě a, jak jsem psala výš, klepu miminko instinktivně, dřív než o tom uvažuji jako o výchovné metodě. Nehledě na to, že představa pozvolného a rozvážného uvolńování čelistí dítka, zahryznutého svými řezáky v mojí bradavce, mi připadá hoooodně utopická! :)
Houknutí určitě nepomůže, děťátko nás kouše do různých částí těla a výkřik a vyhubování má efekt velice krátkodobý, to už máme vyzkoušeno, naopak to mimi považuje nejspíš za vítané zpestření denního programu. Ťafka taky nebolí, je srozumitelná a mnohem fektivnější, aspoň u nás!