Přidat názor k článku Trochu jsem se spletla aneb Mé první hlídání

Dano,
jenže ono nejde jen o nějaké opíjení se v hospodách. Existuje mnoho různých způsobů, jak trávit bezdětný čas. :o)
Samozřejmě, každý člověk je jiný a někdo prostě nemá potřebu se bavit, "užívat si", studovat, cestovat atd. a dává přednost tomu, že hned po škole založí rodinu. Proč ne, lidé jsou různí.
Ale vezměme to z jiného hlediska. Tvoje děti totiž vůbec nemusí být jako ty. Naopak se mohou chtít bavit a užívat si. Budeš pro to jako rodič mít pochopení, když to sama neznáš a třeba i považuješ za neužitečný a bezúčelný? V tomhle si myslím mají "bavící se rodiče" trochu výhodu - pokud jejich děti budou chtít vést seriózní a zodpovědný život, třeba jim to přijde úsměvný, ale těžko proti tomu budou nějak "bojovat". Ale představ si, že tvůj syn bude chtít chodit s kamarády do hospody, do klubů na koncerty, jezdit s báglem po světě... nebudeš mu to mít za zlý? Nedostanete se kvůli tomu do konfliktu? Budeš schopná třeba aspoň rámcově pochopit, co mají mladí lidé z - dejme tomu - poslouchání hlasité hudby, sprejování po zastávkách nebo kouření marihuany? Tohle výchovou neovlivníš, můžeš se snažit sebevíc, ale pokud dítě nezavřeš pod zámek a nebudeš ho pouštět na krok, nikdo ti nezaručí, že to tvoje dítě dělat nebude.
Navíc, myslím si, že téměř všechny děti v určitém věku prochází obdobím vzpoury, kdy se vymezují vůči svým rodičům. Dělají schválně věci jinak, než jejich "stará máti a fotřík" (lhostejno, kolik je jim let, už jsem to tu psala - pro puberťáka je starý každý nad 30), chtějí si najít vlastní cestu. A čím extrémnější podmínky, tím je to znatelnější. Např. pokud má dítě rodiče alkoholiky, obvykle z něj vyroste buď naprostý a fanatický odpůrce alkoholu, nebo taky alkoholik. Nejsem si jistá, jestli na tohle jsou připravení rodiče, kteří vlastně nikdy ani "mladí" (myslím duševně) nebyli...