Mirko,
no asi budu zvláštní rodič, ale já opravdu toužím jen po tom, aby byl syn zdravej. Myslím, že je to jediný, co je opravdu důležitý. Opíjení a podobné legrácky budou jeho problém. :o) Předpokládám, že to nebude dělat v pěti a od cca patnácti už považuju člověka za natolik dospělýho, aby si o svým životě a jeho směřování mohl rozhodovat sám.
Jasně, každej rodič by byl rád, kdyby dítě akceptovalo jeho hodnoty, sdílelo jeho zájmy apod., ale podaří se to tak málokdy, že snad ani nemá cenu se na tuhle možnost nějak upínat. :o)
Předchozí