Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Není vhodné pro děti

Když jsem si přečetla shora uvedený příspěvek a reakci na něj, trošku jsem si povzdychla, pravdu mají, ale hledání té hranice je obtížné. Ono to všeho po kapkách - je hezká deklamace, ale s realitou si nakonec ty naše představy podávají ruce jen někdy :-). Uvedu příklad ze své domácnosti: Mám 4,5 letou dceru a žiju s ní sama. Normální rozvedená zaměstnaná máma spíše už věku zkušenějšího... jsem tedy "bohužel" osvětou dotčená:-(, takže moje dítko se nebude dívat na TV! Moje dítko nebude mlsat sladkosti! Takové a podobné bláboly jsem nejen pronášela, ale docela dlouhou dobu fakt i dodržovala... A výsledek? Dcera se dneska kouká na večerníček a o sladký si občas řekne, občas ho i odmítne. Prostě si to své nějak cestou mé nedůslednosti vydobyla. Víte, je možná jednodušší odložit dítko k TV nebo k PC - protože ono opravdu většinou nezlobí, ale my se vydaly trochu méně pohodlnou cestou - na večerníček koukáme spolu - pak si ho občas přeříkáme v posteli a na PC hrajeme pexeso (dcera težce vede:-(), ale dneska vím jednu věc, na kterou Jirka upozornil - když vytvořím skleník - tak v něm dítěti dobře nebude. Ono tam sice totiž neprší, ale pak musí dítko snášet posměch (za to: prší síra! :-). T.