Přidat názor k článku Trochu jsem se spletla aneb Mé první hlídání

Monty,

Tvoje představa o zodpovědnosti je velice, velice falešná ;o)), jak by řekl jeden nejmenovaný politik.

To, co Ty popisuješ, je z větší části podléhání manipulaci okolí (viz plnění nesmyslných úkolů od šéfa nebo obecně snaha lidí kolem Tebe nazývat zodpovědností to, že budeš skákat tak, jak oni pískají). To taky nemusím, ale nezodpovědnost bych tomu neříkala. Kdo je "zodpovědný" tímto způsobem, je děsný chudák, který neumí nikomu říct ne, a tak se na něho nakonec navěsí stádo příživníků, kteří s ním mávají, kam a jak chtějí, a on se z obavy, aby ho nenazvali "nezodpovědným", podřizuje a nechává sebou vláčet. To není zodpovědný člověk, ale trouba, kterého si snad ani nelze vážit.

S těmi zákony už bych to viděla trochu jinak - pokud mi zákon ukládá nějakou povinnost a já ji nehodlám respektovat, můžu si zadělávat na pěkný průšvih a třeba i toho exekutora. Takže pokud se nejedná o zákon proti lidskosti, tak ho ve vlastním zájmu a třeba se zaťatými zuby nějak dodržím, abych neměla potíže.

Já vidím zodpovědnost v tom, že se pouštím jen do toho, co mám sílu zvládnout, a přijímám následky za své činy. Třeba Ty se staráš o syna a finančně zajišťuješ rodinu. Kdybys byla nezodpovědná, nechala bys syna synem a šla třeba na tři dny nepřetržitě pařit. Ale Ty to neuděláš, i když by se Ti třeba chtělo. A nevykašleš se na práci nejen proto, že Tě baví, ale třeba i proto, že je potřeba nejen jíst, ale taky splácet dluhy. Ne každý je takto zodpovědný. Takže jsi už vlastně taky stará ;o)))