Přidat názor k článku Učitelské tipy, triky, strategie

Dík za krásný článek, mohu jen přidat svůj podpis. Prošla jsem za nedlouhou učitelskou kariéru mnoha typy škol (jazyková, střední pro dospělé, gymnázium, vysoká škola státní i soukromá) a mohu potvrdit, že vyjmenované metody - snad kromě nálepkování a "sýr" fungují úplně stejně na předškoláky jako na teenagery, ambiciózní intelektuálky i na čtyřicátníky, kteří se vracejí do škamen.
Například rolnička se osvědčila na gymnáziu, nevisela na na žirafím krku, ale na mých klíčích a nebyla to rolnička, ale pořádná rolnice, studenti při jejím zvuku utichali s povzdechem "Ježíšek...". Vypíchnutí "dobrého chování" respektive dobré práce zas vzbuzuje u studentů Práv soutěživost až nezdravou...

Možná bych přece jen přidala dva triky. Nejsou vysloveně pro předškoláky a možná je ocení spíš dámy a spíš menší postavy:
1/ Neustálý pohyb
Jeden znamenitý, ale malinký němčinář mi sdělil geniální poučku: učitel pod 175 cm, který si při hodině sedne, je mrtev. Svatá pravda. Hodina sice získá na fyzické náročnosti, ale překvapivými změnami směru a postupně zdokonalovanými krokovými variacemi, přeskoky batohů a odkopáváním překážek udržíte i zadní voje v napětí.
2/ Rákoska Igora Hnízda
Doplňte centimetry, které příroda zanedbala, nějakým větším a mírně výhružným předmětem (ukazovátko, několikasvazkový slovník, lebka...). Rekvizita v hercových/hereččiných rukách, přestože třeba nebude v představení použita, dodá celé show na dramatičnosti, vyvolá v publiku napjté očekávání a zapojí jeho fantazii. Když se to vezme kolem a kolem, je to vlastně obdoba maňáska. (Nevěřili byste jak oživí hodinu hladce oloupaná lískovice ležící netčená celou dobu na první lavici.)

Už za pár týdnů si budu moci vyzkoušet, jestli mi to moje pedagogické sebevědomí vydrží i na domácím poli u žáčka hodně, hodně předškolního... uvidíme, třeba bude všechno jinak.

zdravím Vás (všechny)
ove