Přidat názor k článku České matky a péče o děti do 3 let-rodina a (nebo) kariéra?

Karolino, konstatovat, že mateřská čtyři roky je přepych, je dost zvláštní. Zaměstnání matek s malými dětmi má totiž dvě stránky mince: za prvé - stránku kariéry: v mnohých oborech jde pokrok tak dopředu, že ten, kdo z prostředí své práce vyjde na několik let, tak už má takovou mezeru ve svých znalostech, že ji jen těžko doplňuje; ale pak je taky druhá stránka a to stránka psychiky dítěte a způsobu jeho výchovy. Málo platné, ale podle mnohé literatury (psané lidmi profesně zainteresovanými) je kolektivní zařízení pro děti mladší tří let mnohem méně vhodné jak obyčejná péče milující matky. Je zvláštní, jak mnozí argumentují tím, že dítě vlastně matku celodenně nepotřebuje, že beztak se matky o děti celodenně pečující nevěnují dětem tak intenzívně, aby dítě poznalo rozdíl mezi péčí matky a jeslí. Myslím, že to není tak docela pravdivé. Jednak je jasné, že dítěti se dá věnovat i dost intenzivně (na druhou stranu je i potřeba, aby si "oťukávalo" svět samostatně, protože si musí zvykat na samostatnost a odpovědnost bez dozoru dospělých), a jednak rodič představuje nejpřirozenějšího průvodce životem. Rodič by vlastně měl poznávat své dítě tak intenzivně, aby dokázal odhadnout, co dítě potřebuje, ve kterých situacích potřebuje vést nebo vhodným způsobem pomoci atd. Má působit jako prostředník mezi dítětem a "velkým světem", a to v nejrozličnějších situacích, a pomáhat dítěti zvládat nároky života a světa. Toto je v podstatě nejdůležitější funkce rodiče - viz životy savců, kteří učí své potomstvo např. lovit, poznávat nebezpečí, vyhledávat potravu a úkryt atd. Je ovšem jasné, že tuto mravenčí práci zpravidla daleko lépe zvládne milující rodič, než cizí, v podstatě lhostejná teta. A nejde samozřejmě jen o věci praktické jako oblékání či čisté jedení a sebeobsluha v hygieně, ale pochopitelně i o výbavu pozitivními city - od pouhého vědomí lásky přes sebepřijetí až k pozitivnímu vnímání světa. A to je ještě hůře splnitelné skrze cizí nezainteresované tety - bezvýhradná láska rodiče je tu myslím nezastupitelná (až na výjimky, kdy teta má dítě osobně ráda podobně intenzívně jako by měla vlastní dítě).
Není účelem mého příspěvku jakkoliv kritizovat mámy, které si dopřávají péči au-pair či jiných tet. Účelem je upozornit, že v otázce toho, kdo bude dítě "hlídat" je velmi důležitým prvkem právě dítě, jeho vývoj a potřeby - a na to se v takových diskuzích, jako je tahle, někdy velmi snadno zapomíná.
M.