Souhlas, že prioritou by měl být dostatek mateřských škol.
Ačkoli ve většině diskusí se přikláním spíš na stranu „racia“, souhlasím, že před dovršením 1 roku by se měla o dítě starat matka (otec) – prostě rodiče. Tuším, že kolem 9. měsíce dochází k citovému příklonu dítěte k nějaké osobě a mohlo by se stát, že dítě bude mít zmatek. Vychovávala mě babička od věku 3 týdnů a zůstala pro mě mámou. Ke své biologické matce nemám téměř žádný vztah.
Vzhledem k tomu, že při mateřské podnikám, začala k nám kolem 15. měsíce věku našeho syna docházet na odpolední hodiny "teta na hlídání". Stále pochybuji o správnosti svého rozhodnutí. Chodí již několik týdnů a Filípek si nezvykl. Zpočátku byly vysloveně záchvaty pláče, dnes je to lepší, ale stále se mě chytá za nohu, i když ví, že teta je hodná, pojede ven, bude to fajn. Moje dítě je bezproblémové (zdravotně), zlobivé, nemazlivé a donedávna jsem si myslela, že snad až moc citově nezávislé. Najednou je to jinak. Moc bych uvítala, kdyby se v této diskusi vyjádřili i psychologové.
Vůbec si neumím představit, že bych své dítě dala do jeslí. Byli jsme se tam podívat (nabízejí i příležitostné hlídání), Filípek byl vyděšený a opakoval tam stále slovo "máma", které jsem od něj dřív skoro nikdy neslyšela.
Celkově si myslím, že politika tohoto státu vůči matkám s malými dětmi je strašná. Při mateřské vydělávám, platím pojištění i daně jako jiní podnikatelé a opravdu mě štve, že moje daně se posílají například na vysoce nadprůměrné platy (a pohádkové "padáky“) policajtů a některých dalších státních zaměstnanců. Dost mě zaráží, že i v této diskusi se najdou mámy, které vyhlašují, že „proč by se měl stát zajímat o rodiny s dětmi“ a že „chudáci důchodci“. Copak se dá žít ze 120 Euro na měsíc? To by nám asi hodně rychle přestali na západě závidět, kdyby zjistili o jakou almužnu se jedná. Vůbec se nedivím, že máme nejnižší porodnost v celé Evropě. Sice se zrovna teď nemám špatně, ale vadí mi principy.
Z.
Předchozí