Gábino, ještě mě tak napadá příměr ze světa přírody. Řekla bych, že pravicově smýšlející lidé více inklinují k takovému tomu zvířecímu "přežije jen ten nejsilnější". Chci nadhodit myšlenku, že totiž jsme lidé, a jako lidé máme naprosto ojedinělou možnost být jiní než zvířata - tolerantnější, soucitnější, šlechetnější. Máme tu možnost být humánnější, "lidštější". Zdá se mi proto jaksi morálnější této možnosti využít. Ještě např. při pobírání mateřské jsem čas od času přispěla na dobročinné účely. Teď za svoji základní dobročinnost považuji péči o syna, a vzhledem k tomu, že nevydělávám, nakonec nikomu nepřispívám. Pokud by se má situace zlepšila, asi bych zase sem tam přispěla na nějakou "dobrou věc". Tak to cítím já. A do toho cítění patří i požadavek na stát (jak tu kdosi podotkl, stát je zase a jen služba národu), aby podpořil ty slabší a handicapované, kteří mají menší možnosti uplatnění, a též aby logicky podpořil zdravotnictví, vzdělávání a - mateřství. A to i za předpokladu, že bych sama na tom byla finančně lépe než jsem.
M.
Předchozí