Ono to není tak jednoduché ... Pokud má rodina určitý styl života, tak je dítě jeho součástí. Není potřeba se děsit, že dítě neví, co je řízek. Bez řízku, televize nebo třeba čokolády není dítě o nic ochuzeno.
Pokud má od malička kontakty s jinými rodinými modely, ať už prostřednictvím mateřské školy, kroužků nebo kontaktem s prarodiči či jinými rodinami s dětmi, je to úplně v pohodě. (Něco jiného jsou klasické sekty, kde sice dítě vyrůstá v komunitě, ale odtržené od okolního světa.)
Tím, jak dítě roste a poznává nové věci, si připravuje prostor, aby se v budoucno mohlo rozhodovat, zda mu životní styl rodičů vyhovuje nebo ne.
Každý prostě žijeme jinak nebo pořád platí "nevybočovat z průměru"?
Předchozí