Přidat názor k článku České matky a péče o děti do 3 let-rodina a (nebo) kariéra?

Dovolím si přispět se svou zkušeností. Na mateřské jsem již sedmý rok. Při nástupu na MD s prvním dítětem jsem od práce odcházela s pocitem, že jsem ji nedodělala, a s myšlenkami, kdy se do ní vrátím, abych neztratila kvalifikaci. Po narození prvního dítěte jsem ještě tři měsíce poměrně intenzivně pracovala. Jak dítě rostlo a méně spalo, změnila se práce jen na příležitostnou. Pracovala jsem ještě se dvěma dětmi. Se třemi už to vážně nešlo. A moje původní profese mi šla hůř a hůř, každodenní praxe prostě chybí.

V letošním roce nastal zlom. Zjistila jsem, že jsem během té dlouhé mateřské získala kvalifikaci úplně jinou a nejspíš podstatně cennější, než byla ta moje původní. Při péči o tři prcky jsem dostala doslova univerzitu řídící práce. Mám v malíčku time management, krizový management, komunikaci, jednání s lidmi. K původní profesi už se vracet nechci, mám spoustu nových nápadů, co, jak, proč a s kým bych za 1-2 roky chtěla dělat.

K zařízením pro děti ve věku 0-3 let. Ať si každý na svém dítěti páchá dobro, jaké uzná za vhodné, ale já osobně bych tam takhle maličké dítě trvale neumístila. Neuznávám ani každodenní péči chův, au-pair či babiček, ty jen příležitostně. Od takhle malého dítěte bych odešla za profesí jen v jednom jediném případě: že by se o ně celodenně staral otec. Patřím k těm šťastným, které tuto možnost mají, byť jsem ji prozatím nevyužila.

Nejútlejší dětství považuji za příliš krátké na to, abych ten čas promrhala mimo domov prací na nějakých veledůležitých projektech. A teď mě můžete cupovat.