Přidat názor k článku České matky a péče o děti do 3 let-rodina a (nebo) kariéra?

Tak podobné to bylo se mnou, ve mne to vyústilo v podobný poznatek. Já jsem začla studovat, když byly malej 4, takže mi jí do školky vzaly, ale malá tam strašně trpěla. Já musela chodit denně, abych měla nějaké úlevy, to neexistovalo, všude mi vpodstatě "v dobrém" doporučovali, ať raději nestuduji, když už mám dítě a rodinu. Vyústilo to tím, že mi v 26 letech odebrali veškerý příjem a já si musela platit ještě nemocenskou a sociální, tenkrát to bylo něco kolem tisícovky. Obešla jsem tenkrát celé vedení školy a celou sociálku, ale marně, řešení se ani po 3/4 roce nenašlo, škola mi nevyšla vstříc a na sociálce si mi paní dovolila říct, co já vlastně chci, když jsem ještě pro stát nic neudělala a jen od nich žádám, takže jsem opravdu byla znechucena. No po dvou letech studia jsme už na tom byli finančně tak špatně, že jsem se raději rozhodla školu přerušit. Práci jsem samozřejmě nenašla, protože prý mám malé vzdělání, můžu jít leda tak na kasu do supermarketu. Nejvíc mě mrzí, že mi ta vejška šla a byla jsem celkem úspěšná a plno věcí mi opravdu bavilo a zajímalo, což se o většině mých spolužáků nedalo říci. Takže můj názor je teď takový, že stát nemá zájem na tom, aby si někdo zvyšoval kvalifikaci a rodina s dětmi je pro něj spíš přítěž. Přesto vždy budu dávat přednost rodině, mám teď dvě děti a možná bude třetí za nějaký čas. Po kvalitní práci toužím, ale bohužel nevím, jak ji najít. Podle mne je teď postavení ženy hrozně těžké, protože vždy, když se rozhodne pro jedno, tak je to na úkor toho druhého - práce, kariéra - rodina, děti. Možnost dát dítě do jeslí, nebo do školky i třeba přes noc by měla být, i když já sama bych dítě do dvou let asi nedala, ale proč třeba nejsou školky až do večera a už třeba od pěti od rána, jak potom má ženská chodit do práce, když má jinou směnu, než klasickou ranní.