Ahoj, úpně souhlasím s vámi. Napadalo mě při čtení článku něco podobného.
Dítě jsem si s manželem pořídila s vědomím, že se o něj mohu a chci postarat, s vědomím, že první 3 roky s ním strávím doma. Uskrovnit jsme se museli, ale kariera mi neutekla. Po třech letech jsem pokračovala v prof. růstu.
každý vám řekne, že první 3 roky jsou pro dítě nejdůležitější. nedovedu si představit, že bych dítě porodila a po šestinedělí ho předala "na výchovu instituci". Že by mu někdo cizí předával něco ze sebe....
Ale chápu, že pro některé rodiče je to neocenitelná pomoc a nutnost, svěřit dítě jeslím, a že to nedělají s lehkým srdcem.
Předchozí