Mně se prostě líbila tahleta věta, kterou řekla Inka:
Podle mě by mel v tomto state existovat takovy system, ktery by nabidl rodicum nekolik variant k vyberu. Ne vsechny matky chteji nebo proste nemohou zustat doma s ditetem do jeho 3 let. Proste podle me tady zatim neexistuji takove podminky, ktere by rodicum umoznili se rozhodnout podle toho, jak jim to vyhovuje.
A nemusím být tak dobrý počtář, abych si spočítala, že normální ženská, která byla někde v zaměstnání a nemá manžela nebo jí manžel nepodporuje, musí po půlroce hezky šupajdit do práce (pojištění nepojištění - z 3650,- Kč nikdo nevyžije - pokles životní úrovně, který se dá ustát???), pokud se jí podaří sehnat jesle, a pokud se už zaměstnavatel nějak šikovně nepostaral o to, aby tam vlastně nepracovala...
začít u sebe, přemýšlet, přetrhnout se... Víš Míšo, já vůbec nemám finanční problémy. Jeden z příjmů mám z podnikání při mateřské. Chodí k nám chůva, právě si najímám paní na úklid. Mám štěstí, že jsem něco dělala i před mateřskou, a k tomu mám manžela. Kdyby chůva nechodila, neudělala bych nic. Péče o dítě je plný úvazek, o nemocných dětech ani nemluvě. Vadí mi principy. Normální ženská na mateřský má podle mě úplně nejhorší situaci ze všech lidí v tomhle státě. A to se mi nelíbí.
V článku byla zmíněna organizace OECD. Před několika lety jsem pomáhala v jenom takovém výzkumu (na úplně jiné téma). To jsou lidi, kteří k nám jezdí, obcházejí různé instituce a zkoumají věci opravdu do hloubky. Nestačí jim jedna věta "mateřská trvá 3 roky" ha ha... Zkoumají všechny možné složitosti, které v daném tématu hrají roli. A jejich závěry bych brala celkem vážně.
Předchozí