Trošku mě vytočil názor, že být 3 (4) roky doma s dítětem a věnovat se mu je "hodně velký nadstandart".
Dívám se na to jinak. Z hlediska širší perspektivy by měl být každý člen společnosti ostatním nějak platný, a tato zmíněná společnost by se měla zas postarat o něj v situacích, kdy to on z různých důvodů nezvládá. To je teorie, pravda, trochu ideální, ale podle mě správná.
Matka na mateřské, a teď myslím opravdovou mámu která se svému dítěti věnuje, připravuje ho na život a učí ho vše, co bude potřebovat, podle mě společnosti (a neméně svému dítěti!!!) přispívá daleko víc, než žena, která má kdesi v péči své dítě, dělá činnost dnes sice populární a obecně ceněnou (třeba management, marketing, pojišťovnictví atd. - není to míněno vůči nikomu osobně), která je ale ve skutečnosti mlácením prázdné slámy a z hlediska existence lidské společnosti vlastně nic nepřináší!!!
Vím, že se na mě za to vrhne spousta lidí, ale chytré řeči o tom, že si tuto dlouhou mateřskou jako stát nemůžeme vlastně dovolit, je papouškování nesmyslů, které do nás cpou mocní tohoto světa - a převrácení hodnot. My si vlastně nemůžeme dovolit opak - utíkat od malých dětí ke kariéře!
Psala to tu tuším Afrikánka,a má pravdu - dětství je tak krátké a po době mateřství zůstává ještě tolik let na to dělat kariéru! Jsme jen netrpěliví, společnost nás manipuluje do pocitu že nám něco uteče - a ony nám utečou "jen" ty krásné okamžiky s našimi dětmi, možnost dát jim něco nezapomenutelného do života.
Předchozí