Přidat názor k článku České matky a péče o děti do 3 let-rodina a (nebo) kariéra?

Sylvie, v podstatě souhlas. To, že já jsem pro zvednutí mateřských dávek a Ty ne, ještě není tak podstatné. Sama vidím jako podstatnější vyzdvihnout jakýmkoliv způsobem mateřství a péči o dítě a výchovu. (Ovšem narozdíl od Tebe vidím jako jeden báječný prostředek finanční ocenění vychovatelské práce matek.) - K tomu, že nás honba za výdělkem NEOBKLOPUJE - stačí sledovat např. reklamy. Všude se do nás hustí, že musíme např. kupovat (veledrahé) značkové kosmetické přípravky, dovolené u protinožců, nové a nové mobily, superluxusní auta... Polovička komerční televizní zábavy visí na tom, že se účastníci lákají na obrsumy, na Rodině se každou chvíli hovoří o tom, že in je jít do práce a při mateřské vydělávat, totéž podpoří i stát svým novým zákonem... Dítě, které nemá značkové hadry, je socka, ženu bez kostýmku na úřednici nepřijmou (patrně; proč by to taky dělali, když se konkursu zúčastní třeba dalších padesát v kostýmcích).
K té historii. Jasně, tak hluboce jsem to nezkoumala. Ovšem jde o to, co lidstvo vlastně chce. Kdybychom neměli mít nějaký pokrok k lepšímu (viz svazování dětiček), tak bychom mohli rovnou vlézti zpátky na stromy. Myslím, že je jen dobré, když si lidstvo hledá nové, lepší cesty (a nenutí ženy např. k právu první noci a podobné perly). Tož tak. Samozřejmě, možná že přehnané množství péče je taky špatně. Ale je logické, že "něco jako" vázat dítě do uzlíku je dost nefér a že to chce hledat něco lidského a hřejivého. Možná že v mých slovech není touha srovnávat s historií - ale spíše hledat něco hezkého pro budoucnost.
K té výchově. Mně naopak četba literatury o výchově dost pomáhá (až na výjimky), protože kdybych se řídila "vlastním citem", tak by mé dítě bylo příšerně rozmazlené, zhýčkané a nesamostatné. Ono s tím má sice problémy, ale aspoň se je snažím maximálně co to jde korigovat. Navíc jsem byla vychovávána způsobem, který nemíním opakovat, a když si chci hledat sama vlastní cestu, tak k tomu tu literaturu holt potřebuju.
Chjo, jdu doučovat synka.
M.