Milá Martino,
souhlasím s tebou, že je škoda neprožívat se svým dítětem ty nejhezčí chvíle, tedy 0 - 3 roky. Jsem teď ve fázi, že se učím osamostatňovat svoji tříletou dceru. Postupně... Když vidím na té mladší roční, jak rychle utíká, jsem ráda, že mohu být při tom, co se holky naučily, co prožívají. Je to úžasné dobrodružství.
Obdivuji, jak píšeš, co ses vše naučila. Zvlášť time management a krizový m. Nemám pocit, že to zvládám, ale jsme živi a zdrávi. Jsi dobrá, jak píšeš, že už víš co budeš dělat, až nebudeš na mateřské. Třeba k tomu dospěju se třetím dítětem? :-) Zatím si moc starosti nedělám, užívám si, že si mohu dělat i své koníčky a stále to spadá do mé pracovní náplně (to v projekční práci bylo dost mimo).
Omlouvám se, jestli ti vadí tykání.
Předchozí